Branně-sportovní základna R-S 74 Na Holém

Objekt těžkého opevnění - pěchotní srub R-S-74 "Na holém"

Tento pevnostní objekt byl vybudován k zajištění protitankové obrany sedla v nadmořské výšce 750 metrů, jímž prochází silnice z Bartošovic v Orl. horách do Rokytnice v Orl. horách ve vzdálenosti asi šesti kilometrů od hranic, v rámci 2. podúseku linie těžkého opevnění na hřebeni Orlických hor X. ženijního skupinového velitelství (ŽSV) firmou Hlaváček a Müller z Prahy ve dnech 1. až 8. prosince 1937. Vzhledem ke svému výhodnému umístění zároveň srub sloužil jako dělostřelecká pozorovatelna pro tvrz Hanička, která se od něho nachází ve vzdálenosti asi 1,5 km severním směrem.

Železobetonový pevnostní objekt byl vybudován v nejsilnější III. třídě odolnosti, používané u izolovaných pěchotních srubů, takže jeho strop je silný 250 cm, čelní zeď obrácená směrem k nepříteli 275 cm a ostatní týlové stěny 125 cm. Před čelní stěnou byla ještě předsunuta kamenná rovnanina o síle 400 cm, opatřená dále zemním záhozem, která stěnu chránila před zásahy nepřátelských dělostřeleckých granátů.

Hlavní výzbroj objektu se skládala ze dvou 4cm protitankových kanonů vz. 36 spřažených s těžkým kulometem vz. 37 a ze dvou dvojčat těžkých kulometů vz. 37 ráže 7,92mm. Tyto zbraně byly umístěny ve střílnách pod betonem na obou stranách srubu, odkud působily bočními palbami směrem k sousedním srubům R-S 73 a R-S 75. Přístupu k jejich střílnám zabraňovaly 350 cm hluboké ochranné příkopy, které rovněž zamezovaly zavalení střílen zeminou a pojímaly vystřílené nábojnice od pevnostních zbraní.

Vedlejší výzbroj objektu tvořily čtyři lehké kulomety vz. 26 ráže 7,92mm ve střílnách pod betonem a další dva stejné lehké kulomety v pancéřových zvonech. Kromě toho ústily do obou ochranných příkopů a dále do hluchého prostoru vedle vchodu do objektu tři skluzy pro ruční granáty. Ze stropu srubu vyčnívají dva dodnes unikátně dochované pancéřové zvony pro pozorování a blízkou obranu objektu, vyrobené ve Škodových závodech v Plzni. Každý z nich váží 39,7 tuny a má pancíř silný 30 cm. Po jejich obvodu se nacházejí tři střílny pro palbu i pozorování a ve vrchlíku otvor pro periskop.

Pěchotní srub má dvě patra:

• nadzemní (bojové), kde byla umístěna veškerá výzbroj, místnost velitele, telefonní ústředna, místnost dělostřeleckých pozorovatelů, nádrže na vodu a část zásoby pěchotního střeliva,
• podzemní (týlové) s ubytovnami mužstva i poddůstojníků, umývárnou a WC, skladišti střeliva, potravin a PHM, filtrovnou a strojovnou s agregátem na výrobu elektřiny, jakož i se studnou o hloubce 13,5 metru.

V roce 1938 tvořili osádku objektu: 2 důstojníci, 10 poddůstojníků a 25 vojínů. Ve srubu měl své velitelské stanoviště velitel hraničářské roty 9/19. škpt. pěch. Karel Tacheczy, který byl zároveň jeho velitelem.

Pěchotní srub byl v září 1938 plně vyzbrojen i vybaven, s výjimkou podlážek v obou zvonech, byl obsazen svou osádkou a připraven k obraně. S ostatními pevnostními objekty jej spojoval pouze telefonní kabel. Celý srub byl obehnán protipěchotními překážkami; na straně směrem k nepříteli byl rovněž chráněn obloukem protitankových překážek, na které ve směru os hlavních střílen navazovaly na protitankové příkopy.

Po odstoupení Sudet na základě tzv. Mnichovské dohody byl srub ve dnech 2. až 8. října 1938 vyklizen a jeho veškeré zařízení a výzbroj demontovány. Poté objekt zůstal prázdný a opuštěný až do roku 1983, kdy jej převzal jako brannou základnu pro svou činnost Klub vojenství a historie Praha. Od této doby se podařilo členům klubu srub opravit a vybavit potřebným zařízením.

Zájemcům o detailnější údaje ke srubu R-S 74 proto doporučujeme nákup publikace z nakladatelství FORTprint, Dvůr Králové nad Labem, která vyšla jako čtvrtý svazek edice „Pevnosti“ (Architectura Militaris) pod názvem „Pěchotní srub R-S 74 „Na holém“ v datech a číslech“.

Dobové fotografie z roku 1938

Půdorys horního a dolního patra